Marie - Tomáš Klus
IN.
F
1.
FA
Je den, tak pojď Marie ven,
BbC
budeme žít, házet šutry do oken.
FA
Je dva - necháme doma trucovat,
BbC
když nechtějí - nemusí, nebudem se vnucovat.
FA
Jémine, všechno zlý jednou pomine,
BbC
tak Marie, co ti je?
F-A-Bb-C-C-C
2.
Všemocné - jsou loutkařovy prsty,
ať jsou tenký nebo tlustý, občas přetrhají nit.
A to pak jít, a nemít nad sebou svý jistý,
pořád s tváří optimisty, listy v žití obracet.
Je to jed, mazat si kolem huby med
a neslyšet, jak se ti bortí svět.
Marie, kdo přežívá nežije,
tak ádijé.
Marie, už zase máš (k) tulení sklony,
jako loni, slyším kostelní zvony znít.
A to mě zabije, a to mě zabije,
a to mě zabije, jistojistě.
R1.
FABbC
Já mám Marie rád, když má moje bytí spád,
FABbC
býti věčně na cestách a k ránu spícím plícím život vdechovat.
FABbC
Nechtěj mě milovat, nechtěj mě milovat, nechtěj mě milova-at.
FABbC
Já mám Marie rád, když má moje bytí spád,
FABbC
býti věčně na cestách a k ránu spícím plícím život vdechovat.
F-A-Bb-C-C-C
B.
FA
Copak nemůže být mezi ženou a mužem
BbC
přatelství, kde není nikdo nic dlužen.
FA
Prostě jen prosté spříznění duší,
BbC
aniž by kdokoliv cokoliv tušil.
FABbC
Na na na na...
R2
FABbC
Já mám Marie rád, když má moje bytí spád,
FABbC
býti věčně na cestách a k ránu spícím plícím život vdechovat.
FABbC
Nechtěj mě milovat, nechtěj mě milovat, nechtěj mě milova-at.
FABbC
Já mám Marie rád, když má moje bytí spád,
FABbC
býti věčně na cestách a k ránu spícím plícím život vdechovat.
F-A-Bb-C-C-C

