Jen ty - Brakbaret

Zdá se ti, že slunce svítí zase trochu míň,

že nebe modrý šedou barvu má.

Že všechno, co jsi chtěl, klesá někam do hlubin

a není důvod se smát.

Možná jsem se zbláznit touhou, pro kterou nelze žít,

zmatek v mysli - víc nevnímám.

Na baru sedám - kus života v hltu sklenky,

snad pochopím, že rád tě mám.

Byli jsme si blízko, láskou, nenávistí spoutaní,

teď poslední chvíle zbývaj nám.

Jeden na druhého házíme špínu ze strání -

pro trochu pýchy zůstat sám.

Dalo by se říct, že už není pro co žít,

tyhlety chvíle já dobře znám.

Ale vím, že slunce vyjde, že vyjde a budem snít,

že nebe modrý přiletí zas k nám.