Hajnej Hruška - Hop Trop

1.
Na pařez já usednu si v lesním pološeru,
a na hajnýho vzpomenu si, jenž má hezkou dceru.
Na hajnýho Hrušku a jeho dceru - samej skvost,
jenže von má pušku a s puškou střeží dcery ctnost.
2.
Na pařezu přemejšlím, a dá to velkou fušku,
jak bych vyzrál na hajnýho, na hajnýho Hrušku,
na Hrušku a jeho zbraň a křepeláka Azora,
kterej hlídá jako saň vchod do hájovny ze dvora.
Ref.
A štěká přitom na srnce, na datly i žlůvy,
na ťuhýka na trnce, na vejry i sůvy,
na chudáka vandráka von štěká ponejvíce,
vidí ve mně pytláka, co líčí na zajíce.
Vrr haf, vrr haf, sypej si to, vrr haf, vrr haf, fuj fuj fuj,
vrr haf, vrr haf, sypej si to, padej pryč a upaluj!
3.
Hruška zbystří sluch i zrak a vzkřikne: "Namouvěru,
zas je tu ten darebák, co zprznit mi chce dceru,
zas je tu ten chuligán, co slídí, kde je dcerka,
jenže já se do něj dám a proženu mu perka!"
4.
A už běží, v hubě pěnu, dělá dlouhý kroky,
pušku k palbě připravenu, má v ní srnčí broky,
letí, letí jako blesk ze světnice na dvorek,
ve vočích má divnej lesk i jeho pejsek Azorek.
Ref.
5.
Vím, jak vyzrát na hajnýho, ba i na Azora:
vyštuduju na vrchního lesů revizora,
až přijedu na kontrolu se služební volhou,
postavím je do pozoru, což je mojí touhou.
Ref2.
Počkej, hajnej, povím na tě, že jsi prodal jedli,
žes' ji střelil nastojatě, a on bude zbledlý,
"smilujou se, revizore, vždyť mám doma dceru,"
jenže, Hruško, na tvou dceru já už dávno... hej, beru!
Tak teda, tatínku, do smrti dobrý, ne?
Out.
A to bude asi všecko, na zdi visí puška,
pod ní kolíbá mi děcko můj tchán - hajnej Hruška...
Cookies allow us to further improve this page. 😊 Do you agree to our use of cookies for analytical and personalization purposes? ❤️