Franta a pádlo - Hop Trop

Když Franta ztratil Madlu a zahnal trápení, a zahnal trápení, a zahnal trápení,

tak slíbil svýmu pádlu, že se s ním vožení, že se s ním vožení, že se s ním vožení.

Jak pádlu podal ruku, vtom pádlo zaječí, hned pádlo zaječí, hned pádlo zaječí:

můj milej zlatej kluku, mý štěstí největší, mý štěstí největší, mý štěstí největší.

To pádlo je mu věrný, však zadkem nekroutí, zadkem nekroutí, zadkem nekroutí,

že nemá voči černý, se Franta kormoutí, se Franta kormoutí, se Franta kormoutí.

Že neříká mu "líbej", to Frantu žere moc, to Frantu žere moc, to Frantu žere moc,

je Franta z toho divnej a nespí celou noc a nespí celou noc a nespí celou noc.

Když pluli řekou divou, tak zmámil Frantu sen, zmámil Frantu sen, zmámil Frantu sen,

že viděl svoji milou na břehu s ešusem, na břehu s ešusem, na břehu s ešusem.

A ze sna volá: "Madlo, pojď ke mně zpátky zas, pojď ke mně zpátky zas, pojď ke mně zpátky zas,

já nechci už to pádlo, já chci tvůj zlatej vlas, já chci tvůj zlatej vlas, já chci tvůj zlatej vlas."

Tu uronilo pádlo tři slzy ze smoly, tři slzy ze smoly, tři slzy ze smoly,

a hned Frantovi spadlo do zelený vody, do zelený vody, do zelený vody.

Pro tvoje voči, Madlo, je Franta mrtvej muž, Franta mrtvej muž, Franta mrtvej muž,

teď nemá už to pádlo a i ty fuč jsi už a i ty fuč jsi už a i ty fuč jsi už.