Do tmy se koukej - Tomáš Linka

Moh´ jsem mít všecko a nebo nic,

karty nebo ruleta, kde vyhrát víc?

Hanebný kšefty pouštěl jsem do vzduchu,

vždycky jsem toužil jenom po rozruchu.

Na zřetel nebral jsem jen pouhou jistotu,

raděj´ jsem zkoušel bídu a žebrotu.

K bohatství přišel a nic mi už nezbejvá,

tisíce flámů ten mamon ukrejvá.

Žil krátký rána a dlouhý večery,

mí nedlouhý známosti zkřížily nevěry.

A dělal kravál, když jsem mlčet měl,

že pádu pýcha předchází jsem nevěděl.

Na stupni poznání stojím já teď,

není to vyznání to svý znám nazpaměť.

Jakej kus života teďka mi zbejvá,

kam zmizela jistota, kde se teď skrejvá.