Cukrářská bossanova - Jaromír Nohavica

1.
Můj přítel snídá sedm kremrolí
a když je spořádá, dá si repete, cukrlátko,
on totiž říká: Dobré lidi zuby nebolí
a je to paráda, chodit po světě a mít, mít v ústech sladko.
Ref.
Sláva, cukr a káva a půl litru becherovky,
hurá, hurá, hurá, půjč mi bůra, útrata dnes dělá čtyři stovky,
všechny cukrářky z celé republiky na něho dělají slaďounké cukrbliky
a on jim za odměnu zpívá zas a znovu
tuhletu cukrářskou bossanovu.
2.
Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není, že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám,
koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek
a já mám podezření, že se zakulatí jako míč
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč
a já zůstanu sám, úplně sám.
Ref.
3.
Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,
postava fortelná se mu zvětšuje, výměra tři ary,
on ale říká: glycidy jsou pro lidi,
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje, někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.
Ref.