Cesta - Kryštof

C-G-Am-F-G
1.
Tou cestou, tím směrem prý bych se dávno měl dát.
Když sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají,
kus něhy ti za nehty slíbí a dají
víc síly se prát, na dně víc dávat než brát.
A i když se vleče a je schůdná jen v kleče,
donutí přestat se zbytečně ptát.
R.
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry,
kam zvou, svodidla, co po tmě mi lžou?
Zda couvám zpátky, a plýtvám řádky co řvou,
že už mi doma neotevřou.
2.
Nebo jít s proudem, na lusknutí prstů se začít hned smát.
Mít svuj chodník slávy a před sebou davy,
a přes zkroucená záda být součástí stáda
Ale zpívat a hrát, kotníky líbat a stát.
Na křídlech vsech slavíku a vlastně už ze zvyku
Přestat se zbytečně ptát.
R.
C-G-Am-F-G
R.