Cesta - Kryštof(capo 2)

Intr.
1.
Tou cestou... Tím směrem prý bych se dávno měl dát.
Když sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají.
Kus něhy ti za nehty slíbí a dají
víc síly... se prát. Na dně víc dávat... než brát.
A i když se vleče a je schůdná jen v kleče,
donutí přestat se zbytečně ptát—
Ref.
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry?
Kam zvou... svodidla, co po tmě mi lžou?
Zda couvám zpátky... a plýtvám řádky, co řvou
Že už mi doma neotevřou?
2.
Nebo jít s proudem. Na lusknutí prstů se začít hned smát.
Mít svuj chodník slávy a před sebou davy
A přes zkroucená záda být součástí stáda
Ale zpívat... a hrát. Kotníky líbat... a stát
Na křídlech vsech slavíku, a vlastně už ze zvyku
Přestat se zbytečně ptát
Ref1.
Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry?
Kam zvou... svodidla, co po tmě mi lžou?
Zda couvám zpátky... a plýtvám řádky, co řvou
Že už mi doma neotevřou?
Solo
Ref2.
|: Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry?
Kam zvou... svodidla, co po tmě mi lžou?
Zda couvám zpátky... a plýtvám řádky, co řvou
Že už mi doma neotevřou? :|