Červená řeka - Helena Vondráčková

Pod tou skálou, kde proud řeky syčí,

a kde ční červený kamení,

žije ten, co mi jen srdce ničí,

toho já ráda mám k zbláznení.

Vím, že lásku jak trám lehce slíbí,

já ho znám, srdce má děravý.

Ale já ho chci mít, mně se líbí,

bez něj žít už mně dál nebaví.

Často k nám jezdívá s kytkou růží

nejhezčí z kovbojů v okolí

Vestu má ušitou z hadích kůží,

bítej pás, na něm pár pistolí.

Hned se ptá, jak se mám, jak se daří,

kdy mu prý už to svý srdce dám?

Na to já odpovím, že čas maří,

srdce blíž červený řeky mám.

Když je tma a jdu spát, noc je temná,

hlavu mám bolavou závratí. Am

Ale já pořád dál budu věrná,

dokud se zase k nám nevrátí.