Baroko - Richard Müller

|∶ Dm7|Dm7|C|C ∶|

1.

Dm7C

Schoulené holky spí nahé

Dm7C

u hrobu Tycha de Brahe.

Gm7C

Z kamene oživlá světice

Dm7C

pozvedá monstranci měsíce.

Ref.1

FCDmBb

Taková zář je jen jedna,

FCDmBb

odtud až do nedohledna.

FCDmBb

No a z něj daleko široko

FCDmBb

proudem se rozlévá baroko.

2.

Dm7C

Andělé, odhalte tváře

Dm7C

pro slepé harmonikáře,

Gm7C

které jsem čekal a nepropás,

Dm7C

důverně známý je každý z vás.

Ref.2

FCDmBb

Jste-li tak důvěrní známí,

FCDmBb

pojďte a zpívejte s námi.

FCDmBb

My dole, vy zase vysoko,

FCDmBb

o tom jak mocné je baroko.

3.

Dm7C

Sedlejme koně a vzhůru,

Dm7C

zaplašme zlou denní můru,

Gm7C

která nám sežrala století,

Dm7C

zpěnění hřebci se rozletí.

Ref.3

FCDmBb

V tuto noc lámání kostí,

FCDmBb

chytrácké malověrnosti.

FCDmBb

Sražme tu bestii hluboko,

FCDmBb

tak, jak to umí jen baroko.

Brid.

BbC

Dnes je dnes, ale co zítra,

BbC

zbyde tu zázračná mitra?

BbC

Komu dá svou hlavu do klína

BbC

ryzáček svatého Martina?

Ref.4

FCDmBb

Zem, která nemá své nebe,

FCDmBb

ztratila všechno i sebe.

FCDmBb

Zarostla pastvou jen pro oko,

FCDmBb

proč jsi tak vzdálené, v perutích oděné baroko?

Ref.5

FCDmBb

Zem, která nemá své nebe,

FCDmBb

ztratila všechno i sebe.

FCDmBb

Zarostla pastvou jen pro oko,

FCDmBbF

proč jsi tak vzdálené baroko? Bb