Až uslyším hvízdání - Poutníci

Pověz mi, můj příteli,

co uděláš, když rozdělí tě

s někým jeho smích jak žhavý klín,

a on si myslí, jak se zdá,

že postačí, když zahvízdá,

hned něhou změkneš jako parafín.

Až uslyším hvízdání,

až uslyším hvízdání,

až uslyším hvízdání,

ukryji své zklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní,

ukryji své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání,

ukryji své zklamání a vezmu jeho hlavu do svých dlaní.

A pověz mi, jak lámeš mříž,

co Duděláš, když nevěříš, že

Ckroužko Dvaní Amptáci zpíva Bmjí,

oni hvízdají a pyšní jsou,

že Dlétat mohou nad tebou

a Cna zemi ti z Amruky zoba Bmjí.

Až uslyším hvízdání,

až uslyším hvízdání,

až uslyším hvízdání,

ukryji své zklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní,

ukryji své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání,

Amukryji své zklamání a Gnarovnám jim křídla, když se Dzraní.

EmPoslyš, když mi nevěříš,

ty Dtaké chceš jít stále výš

a Cslunce Dje tak Amzlaté, až se vl Bmní,

Empak se můžeš, když chceš výš,

Dspálit víc, než pochopíš,

a Cbudeš Drád, když Amnenajdeš jen tr Bmní.

Až uslyším hvízdání,

až uslyším hvízdání,

až uslyším hvízdání,

ukryji své zklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní,

ukryji své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání,

ukryji své zklamání a vezmu jeho hlavu do svých dlaní.