Pražské jaro - Jananas

1.
Už nechci sólo být , doprovod můj jsi ty
jaro mlátí se mnou o zem, jsem virtuosem, , co hraje na city.
To bude koncert, uslyšíš víc ,než tři věty.
Jdem na to piánko a možná si dáme i do trumpety.
Zatím nevím, co na tebe použiju za nástroj
jsem trubka, ale vím, co je to nátisk, tak se ho boj,
držet s tebou basu se mi zachtělo, i když si ťukáš na čelo
Zas příjdu k tomu jako slepej k houslím, po stý si zpívám píseň starou,
když venku právě začí jaro
2.
Na scéně je vás víc , hraju to na víc stran,
ale tajím, co mám za lubem, je to klasika
nic, já muzikant
něco mě nutí a není tu místo na vzdor
a pak mám vás tolik, že by to vydalo na sbor
Hlavu mi nápad zaleh, přichází v různých intervalech
čekám, kdy vyplyne z kontextu
s kým z vás to bude prima, s kým to bude prima
a kdy dojde i na sextu
Ref.
a všichni boni pueri , a celá schola gregoriána
zas v jarních ulicích, se ukrývají
hledám je beze všech skrupulí, a všecky bambini di praga
se ke mě dneska v noci přikulí, a zazpívají
3.
v parku u stromu, kde má Suk bustu, kleknu do trávy a hraju ti z listu
v hlavě mám sextoly, v mých iluzích a hájích rozkvetly violy
a pak místo do kina mířím do Rudolfina
Nedívám se jak hraje Dicaprio a Luis de Funes
hrajou mi capriccioso a da capo al fine
s concerty nejsou žerty , tohle je návrat do puberty
tohle skončí tragicky, když mířím potají, na roh Lesní i roh Anglický
4.
budeme horny a budeme nóty, zazní všechny naše alikvoty
a pak se to provalí, už mám jen chvilku, než mi přijdou na kobylku
proč se to vnímá jako série podvodů
když mám s komorním tělesem pár tělesných pochodů
jak to sladit, jak mít fantazii, mít všechny a žít v harmonii
Ref.
out.
chci Nováka, Wágnera i Bartóka, od PKFi FOK, Bacha
Bacha dám si až za rok, na frak mi dává
Vivaldiho jaro, a i Svěcení jara, co obstará Svěcený Jára
Mozartovy koule se na slunci taví, asi se skočím zchladit do Vltavy
chci Nováka, Wágnera i Bartóka, od PKFi FOK, Bacha
Bacha dám si až za rok, na frak mi dává , Pražské jaro.