Pražské jaro - Jananas

Už nechci sólo být , doprovod můj jsi ty

jaro mlátí se mnou o zem, jsem virtuosem, , co hraje na city.

To bude koncert, uslyšíš víc ,než tři věty.

Jdem na to piánko a možná si dáme i do trumpety.

Zatím nevím, co na tebe použiju za nástroj

jsem trubka, ale vím, co je to nátisk, tak se ho boj,

držet s tebou basu se mi zachtělo, i když si ťukáš na čelo

Zas příjdu k tomu jako slepej k houslím, po stý si zpívám píseň starou,

když venku právě začíná jaro

Na scéně je vás víc , hraju to na víc stran,

ale tajím, co mám za lubem, je to klasika

já nic, já muzikant

něco mě nutí a není tu místo na vzdor

a pak mám vás tolik, že by to vydalo na sbor

Hlavu mi nápad zaleh, přichází v různých intervalech

čekám, kdy vyplyne z kontextu

s kým z vás to bude prima, s kým to bude prima

a kdy dojde i na sextu

v parku u stromu, kde má Suk bustu, kleknu do trávy a hraju ti z listu

v hlavě mám sextoly, v mých iluzích a hájích rozkvetly violy

a pak místo do kina mířím do Rudolfina

Nedívám se jak hraje Dicaprio a Luis de Funes

hrajou mi capriccioso a da capo al fine

s concerty nejsou žerty , tohle je návrat do puberty

tohle skončí tragicky, když mířím potají, na roh Lesní i roh DAnglický

budeme horny a budeme nóty, zazní všechny naše alikvoty

a pak se to provalí, už mám jen chvilku, než mi přijdou na kobylku

proč se to vnímá jako série podvodů

když mám s komorním tělesem pár tělesných pochodů

jak to sladit, jak mít fantazii, mít všechny a žít v harmonii

chci Nováka, Wágnera i Bartóka, od PKFi FOK, Bacha

Bacha dám si až za rok, na frak mi dává

Vivaldiho jaro, a i Svěcení jara, co obstará Svěcený Jára

Mozartovy koule se na slunci taví, asi se skočím zchladit do Vltavy

chci Nováka, Wágnera i Bartóka, od PKFi FOK, Bacha

Bacha dám si až za rok, na frak mi dává , Pražské jaro.