Zlatý hřebík noci - Znouzectnost

1.
Na zámek se sjeli hosté vzácní,
nádvoří je plný kočárů,
ihned, jak se setmí, fanfáry zazní
a panstvo se chopí pohárů,
panáček v livreji na spinet hraje,
pod tíhou jídel praskají stoly,
tisíce svíček na bráně do ráje,
sloužící nesou pečený voly.
Voly, nesou pečený voly.
Ref.
Na zámku se dneska tančí
a pod kopcem v hospodě bodaj nože do stolu,
na zámku se dneska tančí
a pod lesem v chalupách se asi něco chystá.
Co asi, co asi, co asi, co asi, co asi, co asi,
co asi, co asi, co asi, no co to asi bude.
2.
Hosté přijeli zblízka i z dáli,
slavnost už nabírá správný spád,
z bezedných sklepů sudy se valí,
je krásné žít, je krásné se smát.
Vzduchem poletujou bílé paruky,
o zbytky pod stoly čoklové se perou,
nejen lahve putují z ruky do ruky,
v seně páni laškují s kuchařovou dcerou.
Dcerou, s kuchařovou dcerou.
Ref.
3.
Poslední až k bráně potáhnou hosté,
bude jim chybět pozvání,
nahradí je totiž, je to tak prosté,
sbírka vidlí, cepů a pochodní.
Zámek se rozsvítí jako lampion,
velký zlatý hřebík nocí bude zářit,
nebem si zatančí jisker milion
a nezvaní zvané lesem budou honit.
Honit, lesem budou honit.
Ref.