Nerobinahodná prasečina - Děti kapitána Robina

Hned si padli do oka při prvním setkání.

Oběma sršelo z očí kytar týrání.

Bylo tomu u výčepu v jedné putyce,

hned to spolu rozjeli a řvali velice.

„To je hrůzal!“ od kunčaftů uslyšeli hned.

„Naučte se hrát a zpívat, potom přijďte zpět.“

Prvního to odradilo, druhý za to vzal,

do roka a do dne kytarovku poskládal.

Pod stromy či na náměstí začalo se hrát.

Každý, kdo šel kolem, zůstal překvapeně stát.

Rachot kytar, nad tím vším mocný Robinův hlas

zvěstoval, že nové srandy v Brně nastal čas.

Za pár hodin policajti se dostavili.

Při pohledu na akci úsměv těžko skryli.

V klidu akci ukončete, kolem bydlí lid,

který kolem půlnoci už není svolný bdít.

Začalo se zkoušet, cvičit, v známých klubech hrát.

Na bohulibé účely příspěvky vybírat.

Do dalších měst šířila se kytarovky zvěst,

na turné se vyrazilo do dalekých cest.

I když bylo všechno krásné, bylo toho dost.

Začalo být jasné, že už se to nezlepší.

Zážitků je kýbl, k dalším teď stavíme most,

Tak, Robine, do dna, no a všechno nejlepší!