Láska zhrzená - Záviš

Zamiloval se pán s rukou v sádře,

Do paní co na chleba se nadře,

Do paní co denně smývá černé nádobí,

Tučná výplata ji nezdobí.

Zamiloval se pán s bílou sádrou,

Do paní co denně krouží s hadrou,

Do paní co denně vstává ráno před šestou,

Chtěl ji učinit svou nevěstou.

Neotřesen nepříjemnou kůrou,

Nevzdával to onen pán s frakturou,

Čekal až se mu všechny rány zahojí,

Denně skučel ve svém pokoji.

Osmého dne vrzly dveře branky,

Otevřené šéfem centrál banky,

Známé banky generální byl to ředitel,

Pán který na ruce sádru měl.

Zamiloval se pán s rukou v sádře,

Do paní co na chleba se nadře,

Do paní co nyní bručí v temném vězení,

A čeká na odvšivení,

Do paní co nyní bručí v temném vězení,

Což se velmi dlouho nezmění.