Karavana mraků - Karel Kryl

1.
Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý,
pod sluncem sedlo kožený,
pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý
a starý ruce sedřený.
Ref.
Dopředu jít s tou karavanou mraků,
schovat svou pleš pod stetson děravý,
|: jen kousek jít, jen chvíli, do soumraku,
až tam, kde svítí město, město bělavý. :|
2.
Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.
3.
Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.
Ref.
V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
|: může tě hřát, že nejseš na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :|
4.
Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý,
pod sluncem sedlo kožený,
pod sedlem kůň, pod koněm moje nohy rozbitý
a starý ruce sedřený.
Ref.
Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
|: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :|
Out.
(pískání)
|:
:|
Cookies allow us to further improve this page. 😊 Do you agree to our use of cookies for analytical, personalization and marketing purposes? ❤️