Tulácký Ráno - Brontosauři

Posvátný je mi každý ráno,

když ze sna budí šumící les

a když se zvedám s písničkou známou

a přezky chřestí o skalnatou mez.

Posvátný je můj každý večer,

když oči k ohni vždy vrací se zpět,

tam mnohý z pánů měl by se kouknout

a hned by věděl, jakej chcem svět.

Posvátný je mi každý slovo,

když lesní moudrost a přírodu zná,

bobříků sílu a odvahu touhy,

kolik v tom pravdy, však kdo nám ji dá?