Spaste svoje duše - Mňága a Žďorp

Promoklé duše se vrací z práce,

autobus nikde, tak pohovoří krátce na zastávce.

Slova nic nejsou a duše to vědí,

dál chybí odpovědi, přestává pršet v Zapadákově͟.

Auta šplíchaj z kaluží na kalhoty,

život se valí a duše blednou závistí,

nakonec skončí v bezmocným objetí,

nikdo za nic nemůže a nikdo nic neví.

Rebelové vyměkli, Amerika je za rohem,

co nemám, to si objednám, východ podchodem.

Štěstí do třech týdnů ze zásilkové služby,

tisíce děkovných dopisů, jen jeden chybí.

A lidi sedí před cukrárnou

a drtí větrníky lžičkama.

Míchají kafe a je jim dobře, zdá se,

kočárky do kočárkárny, nocležnící do no͟clehárny!