Song abonenta jihozápadní dráhy - Hoboes

C
1.
Už jako holka malá vlakům jsem mávávala
a hádala, kdy za les dojedou, kam koleje mě jednou zavedou.
Máma se tomu smála, už vím, jak moc se bála,
že náturu nemám zvlášť měkkou, tak teď jezdím stejnou štrekou.
Ref.
v duchu vlaku křídla přidávám, když vodjíždím, tak nikdy nemávám.
Kdo ví, jestli na mě někdo čeká, ztracenej na pustým perónu,
kamarád vlak ze sna tiše heká a mně jsou těsný dveře vagónu.
Můj vlak směrem jihozápad spěchá, tenhle expres už je poslední,
jiskra v dlani teplo nezanechá a měsíc je na straně polední.
Jedu za tebou.
Am
2.
Znám vůni prachu u mostů, begónie všech přednostů,
i semaforu ostražitý kleště a průvodčí, že příjde v Planý ještě.
Vím, kde vlak tempo zpomalí, vím, kde se s vekslem pozdraví,
příjezdy i smutný návraty jsou jak saze u trati navátý.
Ref.
Am