Šeříky - Martin Čepelík(capo 3)

Podle interpretace od Martin Čepelík & Andrea Mineva

AmFEAmFE

Jen ticho a prázdno opuštěných dlaní, F

AmFEAmFE

u nohou udusaná hlína, šeříky na ní, F

jen další z příběhů, vzpomínky ztracené

pohřbili do hrobu, kdo si zítra vzpomene?

Jen další prázdné slovo na kameni,

jen další jméno, co bylo a už není,

dneska jdou s tebou v slzách na cestě z kostela,

kdo zítra vzpomene si, komu patří ta malá hrstka popela?

Ref1

Šeříky do dlaní, dlaně do klína,

DmFEAm

ruce sepjaté v tiché modlitbě, ústa šeptají, takhle se vzpomíná,

CDm

tělo plamenům, popel do hlíny,

FEAmE

duše andělům, tichá vzpomínka, na hrob květiny.

Jen ticho a prázdno prožitých roků,

kolik jen neznámých jmen stálo po tvém boku?

Kde zůstal ten náš Bůh a co je vlastně víra?

Tou se teď ukájíme, že smrt si nevybírá.

Že ještě je čas začínat stále znova,

že jednou v činy přetavíme svoje slova,

že ještě vede víc, než jedna cesta k cíli,

že všechny naše sny jsme ještě nepohřbili.

Ref2

Šeříky do dlaní, dlaně do klína,

ruce sepjaté v tiché modlitbě, ústa šeptají, takhle se vzpomíná,

tělo plamenům, popel do hlíny,

duše andělům, tichá vzpomínka, na hrob květiny.

Proč bylo méně vzestupů než pádů?

Kdy zmeškal jsem chvíli, kdy opustit řadu?

To duše za nocí, tiše se rozkládá

a ráno s úsměvem a zpátky do stáda.

A potom za večerů domů nás to žene,

své jméno potají tesáme do kamene

když chybí naděje a není zbytí ani,

pak zbývá života tak na poslední přání.

Ref3

Šeříky do dlaní, dlaně do klína,

ruce sepjaté v tiché modlitbě, ústa šeptají, takhle se vzpomíná,

tělo plamenům, popel do hlíny,

duše andělům, tichá vzpomínka, na hrob květiny.

Jen ticho a prázdno vlastní minulosti,

šeříky do dlaní a dlaně plné zlosti,

až jednou zjistíme, že naše tělo nedýchá,

kdo sepne ruce za nás v modlitbě do ticha?

Až jednou naposled vystoupíš na jeviště,

jen s lehkou úklonou, třeba někdy příště,

před prázdným hledištěm dech se ti krátí,

je konec příběhu, je ticho, nikdo netleská ti.