Rosa na kolejích - Wabi Daněk

1.
Tak, jako jazyk stále nará-ží na vylomený zub,
tak se vracím k svýmu nádra-ží, abych šel zas dál,
přede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží
podivnej pták, pták nebo mrak.
Ref.
Tak do toho šlápni, vidíš kousek světa,
vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,
telegrafní dráty hrajou ti už léta
to nekonečně dlou- monotón- blues,
je ráno, je ráno, nohama stí-ráš rosu na ko-le-jích.
2.
Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj',
co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál,
po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí
celej svůj dům, deku a rum.
Ref.
Out.
…Nohama stíráš rosu na kolejích.