Pohádka - Pokáč(capo 4)

tu princeznu pro její závislost na koksu

uvrhli do vězení v královskym detoxu

no a já budu první princ, co ji dostane ven

jsem rytíř bez brnění, jen s abstinenčnim třesem

zihra

do rance před cestou narvu ještě pár buchet s trávou

pak natáhnu dva pávy a zapiju to kávou

buďte tu všichni zdrávi já musim pro nevěstu

ještě skočim do lékárny koupit pernik na cestu

jdu cestou necestou, řekou neřekou, lesem

nelesem vynechává mi dech, netušim kde sem

zničehonic před sebou zahlídnu v kapradí

kouzelnou babču s dědou, snad mi poradí

zdravim: "brý den staříci, kudy za princeznou?"

prej že mi to řeknou, když jim dam jednu plíci

po chvíli přemejšlení odpovídam tak fajn

ale na uklidnění si ještě šlehnu pár lajn

zihra

tak se se staříky loučim a na cestu se vracim

operace proběhla bez větších komplikací

jenom tu a tam zvracim oči mě strašně pálí

takže je mi vlastně stejně jako předtim, možná líp

zihra

v totálním vysílení po dnech a tejdnech bdění

jsem dorazil k detoxikačnímu zařízení

jen silou vůle hledám celu, ze které mám

nejkrásnější z princezen dostat co nejrychlejc ven

když najednou uvidím, jak na mě z dálky mává

kdosi s modrým předloktím, to bude ta pravá

ale s vysvobozením to nebude jenom tak

její komnatu střeží strašlivý drak Hašišák

zihra

neměj strach lásko, já tý stvůře uštědřim lekci

nebojácně běžim k drakovi a tasim injekci

jsem však konsternován, když na mě rozevře chřtán

ale v tu chvíli mě napadne geniální plán

tak jsme se s princeznou přes okno políbili

ona vevnitř, já venku, oděrka na oděrku

tam za horami, za řekami

za oceánem s devíti ropnými skvrnami