Něgdy - Mňága a Žďorp

Intro
1.
Něgdy nejdu spát
a motám se městem
a myslím na to, co jsem
a hlavně na to co nejsem.
Spěchat není kam a proč,
mně nejede žádný vlak,
a kdyby přece náhodou,
raději odvrátím zrak.
Ref1
Podle kolejí se vracím domů,
brečím jak ženská směju se tomu,
vylejzá slunko nad panelák,
jak by jsem rád jednou vylez - taky tak.
Je neděle ráno a zvony zvoní
nevěřím ničemu ale teď hlavu skloním,
vylejzá slunko nad panelák,
jak by jsem rád jednou vylez - taky tak.
2.
Všechny cesty prý
odněkud někam vedou,
mě ale teďka spíš
ruce v kapsách zebou
a nenapadá mě nic,
žádný věty žádný slova,
co se dá dělat lepšího
než každý ráno zkoušet to znova a znova.
Ref2
Podle kolejí se vracím domů,
brečím jak ženská směju se tomu,
vylejzá slunko nad panelák,
jak by jsem rád jednou vylez - taky tak.
Je neděle ráno a zvony zvoní
nevěřím ničemu ale teď hlavu skloním,
vylejzá slunko nad panelák,
jak by jsem rád jednou vylez - taky tak.
Cookies nám umožňují tuto stránku dále zlepšovat. 😊 Souhlasíš s tím, abychom používali cookies pro analytické, personalizační a marketingové účely? ❤️