Nad stádem koní - Buty

Nad stádem koní Empodkovy zvoní, zvoní.

Černý vůz vlečou Ema slzy tečou a já volám:

Tak neplač, můj kamaráde, Emnáhoda je blbec, když krade.

Je tuhý jak veka a řeka ho zplaví, máme ho rádi.

Vždycky si přál, až bude popel i s kytarou, hou.

Vodou ať plavou, jen žádný hotel s křížkem nad hlavou.

Až najdeš místo, kde je ten pramen a kámen co praská,

budeš mít jisto, patří sem popel a každá láska.

Nad stádem koní Empodkovy zvoní, zvoní.

Černý vůz vlečou Ema slzy tečou a já šeptám:

Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, vody.

Vyhasnul kotel a náhoda je Emštěstí od podkovy.

|: Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, vody.

Vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy. :|

Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, vody.

Vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.