Nad stádem koní - Buty

Nad stádem koní podkovy zvoní, zvoní,

černý vůz vlečou a slzy tečou a já volám:

„Tak neplač, můj kamaráde, náhoda je blbec, když krade.“

Je tuhý jak veka a řeka ho splaví, máme ho rádi.

Vždycky si přál, až bude popel, i s kytarou, hou,

vodou ať plavou, jen žádný hotel s křížkem nad hlavou.

Až najdeš místo, kde je ten pramen a kámen, co praská,

budeš mít jisto, patří sem popel a každá láska.

Nad stádem koní Em podkovy zvoní, zvoní,

černý vůz vlečou Ema slzy tečou a já šeptám:

„Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody,

vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.“

|: Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, vody,

vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy. :| 3x