Hodinový hotel - Mňága a Žďorp

Tlusté koberce plné prachu,

poprvé s holkou, trochu strachu.

A stará dáma od vedle zas vyvádí,

zbyde tu po ní zvadlé kapradí a pár prázdných flašek.

Veterán z legií nadává na revma,

vzpomíná na Emu, jak byla nádherná.

Všechny květináče už tu historku znají,

ale znova listy nakloní a poslouchají, vzduch voní kouřem.

Vezmu si sako a půjdu do baru,

absolventi kurzů nudy pořád postaru.

Kytky v klopě vadnou, dívám se okolo

po stínech, kterou? Jo, no přeci žádnou.

Vracím se pomalu nahoru,

cestou potkávám ty, co už padají dolů.

A vedle v pokoji někdo šeptá: „Jak ti je?“

Za oknem prší a déšť stejně nic nesmyje. E