Dopis z Borodina - Kamelot

Předehra:
1.
Píšu Vám, drahá Valeri,
řádků pár plných důvěry,
jsem žebrák a ne důstojník své armády.
2.
Platím daň vlastní krutosti,
a všude mráz, lezoucí do kostí,
a do svítání chybí možná hodina,
tady u Borodina.
Ref1
Jako vích hořela Moskva,
teď na koních hordy kozáků nás ženou,
a pán Bonaparte odjel sám Rusí zasněženou.
3.
Vzpomínám, drahá Valeri,
na úsměv Váš a scénu opery,
ne Elysejská pole a žár Paříže.
4.
Holá smrt nás teď očistí,
s myšlenkou zašlé kořisti,
všechna sláva jednou končí a den začíná,
tady u Borodina.
Ref2
Jako vích hořela Moskva,
teď na koních hordy kozáků nás ženou,
a pán Bonaparte odjel sám Rusí zasněženou, klečím na kolenou.