Daleko - Priessnitz

Nikam nechodím v tomhle divným období,

sedím doma sám a piju horký čaj.

S nikým nemluvím, protože vlastně není s kým,

čekám až zavoláš, dáš mi znamení.

Jen občas nakoupím v obchodě naproti,

prodavačka se mě ptá, jak dlouho už prší.

Ale to já netuším, protože nikam nechodím,

stěny jsou blíž a blíž a strop stále níž.

Nikam nechodím, protože vlastně nemusím,

doma zůstanu, ani se nepohnu.

A venku pořád prší, už tolik dlouhých dní,

čekám, až zavoláš a dáš mi znamení.

Daleko, daleko, k jižním mořím,

vysoko, vysoko, nad oblaky.

Daleko, daleko, k jižním mořím,

vysoko, vysoko, nad propastí.

K jižním mořím, Ck jižním mořím.