Dál! - Pavel Čadek

|: Em - Em - Em - C - Ebdim :|
1.
Dál
vedou jenom stromy.
Dál
běžím, dokud nejsem chromý,
dál,
ať neberu na vědomí
šrámy, co rezaví,
topím se v déjà vu.
2.
Dál
slyším rámus a vrány.
Dál
letím bouřemi, parny.
Dál
je sbírat marný
cáry všech nadějí
v kamenech a peřejích.
Ref.
Od rána se živím jenom hlínou
a chroustám starou kůru buků.
Poměr sacharidů a tuků
zdá se být v cajku,
Májku nechám doma zabalenou.
Od rána se živím jenom trávou
a baštím naštípané fošny.
Ať jsem chlapec fešný,
drtím čelistí listí.
Hrnu jak chrt za potravou.
Vnímám jen svůj dech,
skály, kleč a mech.
Na pokraji všeho stojí touha
a dál cesta je dlouhá.
3.
Dál
se práská bičem.
Dál
nesouhlasím v ničem.
Dál
přes Breuera s Nietschem
rány se zacelí,
svaly mám z oceli.
4.
Dál
myslí mi to líně.
Dál
zlomy omílaly mě.
Dál
na vodě v rašelině
měsíc je krabatý,
bořím se po paty.
Ref.