Dajána - Stanislav Hložek

Lidé o ní říkají, že je v lásce nestálá,

ona zatím potají jediného v mysli má,

na toho, kdo klid jí vzal, dnem i nocí čeká dál,

krásná, bláhová Dajána.

Ten, který ji srdce vzal, odešel si bůhvíkam,

Dajána má v srdci žal, žije marným vzpomínkám,

předstírá-li ve dne smích, pláče v nocích bezesných,

krásná, bláhová Dajána.

Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout,

sny, jež voní skořicí, sny, jež nelze obejmout,

navždy bude sama snít, nenalezne nikdy klid,

krásná, bláhová Dajána.