Čtvero Ročních Období - Nezmaři(capo 3)

Jednou se potkají ti co se potkat mají

a vůbec netuší, že dávno už se znají.

Jenom ti nedočkaví všechno chtějí hned,

jiní si počkají i sto světelných let.

To věčné míjení se možná má svůj řád

a nevím o nikom, kdo nechtěl by ho znát.

Tím ale byli bychom ve všem si moc jistí,

stačí že v listopadu opadává listí.

Tím ale byli bychom ve všem si moc jistí,

stačí že v listopadu opadává listí.

Na jaře chystají se zpátky tažní ptáci,

když prvním sluncem sněhuláci tvary ztrácí.

Na hezkých holkách chlapi nechávají oči

a lže, kdo říká, že se nikdy neotočil.

Na hezkých holkách chlapi nechávají oči

a lže, kdo říká, že se nikdy neotočil.

Jen letní obloha má svou kouzelnou moc

pro ty, co ráno dávají si dobrou noc.

Odpouští všem, co hvězdy sčítat chtěli,

že s prvním polibkem úplně zapomněli.

Odpouští všem, co hvězdy sčítat chtěli,

že s prvním polibkem úplně zapomněli.

Až bílé vločky spojí se a neroztají,

potom se potkají ti, co se potkat mají

Na dráze osudů jim kdosi cestu sved,

počkali na sebe i sto světelných let

Na dráze osudů jim kdosi cestu sved,

počkali na sebe i sto světelných let