Těšínská - Jaromír Nohavica

Kdybych se narodil před sto léty

Fv tomhle městě

U Larichů na zahradě trhal bych květy

Fsvé nevěstě.

Moje nevěsta by byla dcera ševcova

z domu Kamińskich odněkud ze Lvova.

Kochał bym ją i pieśćił,

Fchyba lat dwieśćie.

Bydleli bychom na Sachsenbergu

v domě u žida Kohna.

Nejhezčí ze všech těšínských šperků

Fbyla by ona.

Mluvila by polsky a trochu česky,

pár slov německy a smála by se hezky.

Jednou za sto let zázrak se koná,

Fzázrak se koná.

Kdybych se narodil před sto léty

byl bych vazačem knih.

U Procházků dělal bych od pěti do pěti

a sedm zlatek za to bral bych.

Měl bych krásnou ženu a tři děti,

zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,

celý dlouhý život před sebou

celé krásné dvacáté století.

Kdybych se narodil před sto léty

Fv jinačí době

U Larichů na zahradě trhal bych květy

Fmá lásko tobě.

Tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,

slunce by zvedalo hraniční závoru

a z oken voněl by

Fsváteční oběd.

Večer by zněla od Mojzese

melodie dávnověká,

bylo by léto tisíc devět set deset

za domem by tekla řeka.

Vidím to jako dnes šťastného sebe,

ženu a děti a těšínské nebe.

Jěště, že člověk nikdy neví

Fco ho čeká.

nananána nana-ná na naná nana ná

nananána nana-ná na naná nana ná.