Těšínská - Jaromír Nohavica

Bydleli bychom na Sachsenbergu

v domě u žida Kohna,

nejhezčí ze všech těšínských šperků

byla by ona,

mluvila by polsky a trochu česky,

pár slov německy a smála by se hezky,

jednou za sto let zázrak se koná,

zázrak se koná.

Kdybych se narodil před sto lety,

byl bych vazačem knih,

u Prohazků dělal bych od pěti do pěti

a sedm zlatek za to bral bych,

měl bych krásnou ženu a tři děti,

zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,

celý dlouhý život před sebou,

celé krásné dvacáté století.

Kdybych se narodil před sto lety

v jinačí době,

u Larischů na zahradě trhal bych květy,

má lásko, tobě,

tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,

slunce by zvedalo hraniční závoru

a z oken voněl by

sváteční oběd.