Té, co snídá - Jiří Korn

Mám chuť na med i na ananas,

že bych tě líbal, jsem ti navrh`,

tvá pleť-samet, no jeden by žas`

A co ty oblé křivky navrch !

Moh jsem tušit, že ohrneš nos

až se ti svěřím se svým citem.

S vírou v duši, jak na jaře kos

zas budu křičet pod blankytem:

Líný lenoch, leh na otoman,

klidně tě zasklí ten tvůj docent.

To já bych nemoh, jsem erotoman,

i když ne vždy a na sto procent.

Muž mých kvalit se nevnucuje,

kam přijde, tam to musí fičet,

dej se sbalit a šance tu je,

že snad i potom budu křičet: