Relativistický zádrhel - Vladimír Mišík

Jeden pan měl k jedné slečně citu ví-íc než druhý.

Dokud živ byl, tak měl věčně pod očima kruhy.

V nekonečnu přímka však se vždycky ve kruh schoulí.

Ergo, plocha kruhu zase zavine se v kouli.

Mrtev ten pán pro tu slečnu, leží, oči poule.

Navěky má v nekonečnu pod očima koule!