Řeka hučí

1.
Řeka hučí v klínu rozervaných skal,
vítr skučí, jak by se všemu jen smál,
peřej kánoí zmítá, v dívce dlouho již skrytá
mi tíseň, když slyší jeho píseň:
R:
Proplujem spolu tam dolů tou peřejí,
snad se tvé srdéčko té dálky nebojí,
tam v zátočině je naše chajda malá,
skrytá před světem, jak sis přála,
pohádku lesů přenesu do tvých očí
a svět se s námi v té samotě zatočí,
/: řeka nám píseň bude hrát,
že tebe, děvčátko, stále mám rád. :/
2.
Měsíc, hvězdy na nebi jasně vzplály,
proud jen šeptal, když před svou chatou stáli,
šťasten byl ve své touze, tiskl, líbal ji dlouze,
pak jí zpíval píseň, kterou rád míval:
3.
Přišla zima, zamrzla její řeka
Hoch ten marně na dívku svojí čeká
Ona teď v plném žáru tančí v přístavním baru
V jeho touze zůstala píseň pouze