Pocity - Tomáš Klus

Z posledních pocitů

poskládám ještě jednou úžasnou chvíli

Je to tím, že jsi tu,

možná tím, že kdysi jsme byli Ty a já,

my dva, dvě nahý těla,

Tak neříkej, že jinak jsi to chtěla,

tak neříkej, Neříkej,

neříkej mi nic

Stala ses do noci

z ničeho nic moje platonická láska

unaven, bezmocí,

usínám vedle tebe, něco ve mně praská

A ranní probuzenía slova o štěstí,

neboj se to nic není

Pohled na okouzlení, a prázdný náměstí

na znamení,

Jsi anděl, netušíš,

Anděl co ze strachu mu utrhli křídla

A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla

Říkej si vo mně co chceš,

já jsem byl vodjakživa blázen

Nevim co nechápeš,

ale vrať se na zem

Z posledních pocitů

poskládám ještě jednou úžasnou chvíli

Je to tím, že jsi tu,

možná tím, že kdysi jsme byli Ty a já,

my dva, dvě nahý těla,

Tak neříkej, že jinak jsi to chtěla,

tak neříkej Neříkej,

neříkej mi nic