Pět hospod jedna ulice - Vladimír Mišík
int.
EmiCGEmiCG
1.
EmiCGEmiCG
Je noc, v níž úklady se strojí, výhled mám temný, po kusech se drolí.
EmiCGEmiCG
Fasáda, z který dodnes zebe, vyhlížím zahradu a kousek nebe.
Ref.
CDGCG
Jsou večery, kdy bývám v panice, pět hospod, jedna ulice.
CDGCGC
Putuju v mysli po dně tichých vod, |: co sklenka, to jeden tajný vchod. :|
EmiCGEmiCGEmiCGEmiCG
2.
EmiCGEmiCG
Hukot větráků a přelet zrádných virů, na vzdálených vlnách zní písně Irů.
EmiCGEmiCG
A na těch blízkých z nářků provazy, písně tak toulavé až z klidu oázy.
R2.
CDGCG
Jsou večery, kdy bývám v panice, pět hospod, jedna ulice.
CDGCGC
Putuju v mysli po dně tichých vod, |: co sklenka, to jeden tajný vchod. :|
EmiCGEmiCGEmiCGEmiCG
R3.
CDGCG
Má lampa bzučí, zpívám potichu, v tom kejklíř bere za kliku.
CDGCG
Těkavé oči, gesta ptačí, všech písní pohřeb, to prý stačí.
