Panic - Lucie

Jsem skoro panic, není to lehký,

nešel bych za nic do ňáký děvky.

Jedině ty jsi stvoření křehký

a víla, kterou stvořil jsem si v hlavě, abych o ní mohl

mluvit před klukama.

Co s ní dělám, je udýchaná,

je pořád se mnou, zamilovaná,

a kluci všechno sežerou mi z ruky, zobou. Nafouk jsem jim

hlavy, ó, to mě baví.

I když jsem panic a to mě trápí.

Kdy už to bude, půjdu se opít o - óó.

Vždyť jich znám tuny, moderních slečen.

Za čtyři rumy, byl bych jim vděčen.

Ale to není to, co tady hledám,

mojí víle z vyšších sfér se žádná nevyrovná.

Nic jim nedám i když jsem panic

i když to bolí, tak ani za nic.

To za to stojí, klapoty sanic, o - óó.

Ptali se mě, jestli jsem už něco měl s nějakou holkou,

a já jim řek, že jasně.

Ptali se mě, kolik jsem jich stačil poznat,

a já jim řek, že spousty.

Ptali se mě, co jsem s nima dělal,

no a já jim řek, že úplně všechno.

Řekli mi: „To už jseš teda velkej chlap“,

a já jim řek: „no jasně.“

|: Jsem skoro panic, není to lehký,

nešel bych za nic do ňáký děvky.

Když ty jsi jiná, neokoukaná,

jsi pořád se mnou, zamilovaná. :|