Pane prezidente - Jarek Nohavica

Pane prezidente, ústavní činiteli,

píšu vám dopis, že moje děti na mě zapomněly,

jde o syna Karla a mladší dceru Evu,

rok už nenapsali, rok už nepřijeli na návštěvu.

Vy to pochopíte, vy přece všechno víte,

vy se poradíte, vy to vyřešíte, vy mě zachráníte.

Pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,

pro co jiného jsme přeci zvonili klíčema na náměstí.

Pane prezidente a ještě stěžuju si,

že mi podražili pivo, jogurty, párky i trolejbusy,

i poštovní známky i bločky na poznámky

i telecí plecko, Řecko i Německo - prostě všecko.

Vy to pochopíte, vy přece všechno víte,.......................

Pane prezidente mé České republiky,

oni mě propustili na hodinu z mý fabriky,

celých třicet roků všecko bylo v cajku,

teď přišli noví mladí a ti tu řádí jak na Klondiku.

Vy to pochopíte, vy přece všechno víte,.......................

Ale vy mě pochopíte, vy přece všechno víte,.......................