Optimista - Olga Lounová

Dneska ráno nechce se mi vlastně ani trochu vstávat

Oči mám zalepený, plný ospalků

Včera chvíli po poledni přišla z hora blbá zpráva

Hučí mi v hlavě z toho jak skládám tu mozaiku

Počítám kolik let je přede mnou a kolik za mnou

Co zbytečnýho řeklo se, neřeklo se

Po těžký kocovině nechám svoji hlavu schladnout,

Jistý je, že se země i beze mě,točí po ose

Možná maj tam nahoře se mnou trochu jiný plány

Že prej jsme tady z nějakýho důvodu

Tak svatej Petře ještě neotvírej brány

I s utrženým uchem budu chodit pro vodu

Héj