Nikdo nechce být sám - Pavel Čadek

Spolubydlící z vídeňských kolejí,

ten, co všude, jenom ne nad stolem jí.

Byl navždy smazanej z mýho friendlistu,

když začal chodit na setkání fašistů,

po kterých zvracel celou noc v koupelně

a pak v tom usnul - vypadal kouzelně,

byl to jen kluk v poblitý nacistický pásce,

co toužil po lásce.

Soused Helmut byl vždycky za podivína,

denně cestoval z Brna do Podivína.

Jednou chtěl se se mnou bavit, ale nedal jsem mu šanci -

nevím, co se honí hlavou německýmu kanci.

Minulý týden bylo to,

když jsem zjistil, že tam vybudoval biotop

a tím zachránil zvířátka z miocénu

a dostal za to cenu.

Kolegyni Katku z naší kanceláře

mají všichni přečtenou z výrazu její tváře.

Říká se o ní, že není psychicky zdravá.

Říká se o ní, že je namyšlená kráva.

Když přisedla si ke mně na obědě,

chtěl jsem jít jinam, ale když už jsem tam seděl,

tak jsem se s ní dal do řeči

a je skvělá, jenom trochu v křeči

při mluvení s cizími lidmi.