Nad stádem koní - Buty

Nad stádem koní

podkovy zvoní, zvoní.

Černý vůz vlečou

a slzy tečou a já volám:

Tak neplač, můj kamaráde,

náhoda je blbec, když krade.

Je tuhý jak veka a řeka ho zplaví,

máme ho rádi.

Vždycky si přál, až bude popel

i s kytarou, hou.

Vodou ať plavou, jen žádný hotel

s křížkem nad hlavou.

Až najdeš místo, kde je ten pramen

a kámen co praská,

budeš mít jisto, patří sem popel

a každá láska.

Nad stádem koní

podkovy zvoní, zvoní.

Černý vůz vlečou

a slzy tečou a já šeptám:

Vysyp ten popel, kamaráde,

do bílé vody, vody.

Vyhasnul kotel a náhoda je

štěstí od podkovy. D/F# G D/F# G

|: Vysyp ten popel, kamaráde,

do bílé vody, vody.

Vyhasnul kotel a náhoda je

štěstí od podkovy. D/F# G D/F# G G :|

Vysyp ten popel, kamaráde,

do bílé vody, vody.

Vyhasnul kotel a náhoda je

štěstí od podkovy.