Montgomery

Déšť ti holka smáčel vlasy,

z tvých očí zbyl prázdný kruh.

Kde je zbytek tvojí krásy,

to ví dneska jenom bůh.

Tam na kopci v prachu cesty,

leží i tvůj generál.

V ruce šátek od nevěsty,

ale ruka leží dál.

Tvář má zšedivělou strachem,

zbylo v ní pár těžkých chvil.

Proužek krve stéká prachem,

déšť mu slepil vlas jak jíl.

Déšť ti šeptá jeho jméno,

šeptá ho i listoví.

Lásku měl rád víc než život,

to ti nikdy nepoví.