Mladičká básnířka - Jarek Nohavica

Mladičká básnířka s korálky nad kotníky D

bouchala na dvířka paláce poetiky,

s někým se vyspala někomu nedala, láska jako hobby,

pak o tom napsala sonet na čtyři doby.

Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti,

ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty,

plná tragiky, plná mystiky, plná splínu,

Gtak jí to otiskli v jednom magazínu.

Bývala viděna v malém baru u Rozhlasu,

od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu,

trochu se napila, trochu se opila, na účet redaktora

a týden nato byla hvězdou mikrofóra.

Pod paží nosila rozepsané rukopisy,

ráno se budila vedle záchodové mísy,

múzou políbená, životem potřísněná, plná zázraků

a pak ji vyhodili z gymlpu i z baráku.

Šly řeči okolím, že měla něco s Esenbáky,

ať bylo cokoli přestala věřit na zázraky,

cítila u srdce, jak po ní přešla železná bota,

tak o tom napsala sonet ze života.