Mimorealita - Tomáš Klus

Intro
...(mamince)...
1
Jsou věci, který nikdy nepřekonám,
Jsou věci na který budu vždycky sám.
No tak se nezlob, mami, je to jen zlý zdání,
Žiju, jsem zdráv,
na chvíli bez dobrejch zpráv .
2
Stalo se, stalo, a zas může se stát,
Žiju tu poprvý a nesmím se ptát
Kudy že cesta vede k vysněným cílům,
Jak neztratit se
a nezranit se.
Ref1
Že trošku bloudím mimorealitou,
Že lidi v běžným světě šedivý jsou,
Už tak nějak tuším, že to nebude snadná úloha
mít mě za syna.
Že trošku bloudím mimorealitou,
Že lidi v běžným světě šedivý jsou,
Už tak nějak tuším, že to nebude snadná úloha
mít mě za syna.
Lampu zhasínáš, jdeš spát
A zítra zase na šestou
A i když prší musíš vstát.
Já mám tě, jsi můj kus nebe.
4x
3
Jsou slova, který prostě nejdou vzít zpět,
Slova co obrátí naopak svět.
No tak se nezlob, mami, je to jen zlý zdání,
Žiju, jsem zdráv,
na chvíli bez dobrejch zpráv.
4
Sama víš dobře, že to neumím vzdát,
Zas bude líp, prý stačí jen vytrvat.
Člověk si velmi snadno dosáhne na dno,
Ale musí se rvát,
a pak s hrdostí vstát.
Ref2
Že trošku bloudím mimorealitou,
Že lidi v běžným světě šedivý jsou,
Už tak nějak tuším, že to nebude snadná úloha,
mít mě za syna.
Že trošku bloudím mimorealitou,
Že lidi v běžným světě šedivý jsou,
Už tak nějak tuším, že to nebude snadná úloha,
mít mě za syna.
Lampu zhasínáš, jdeš spát
A zítra zase na šestou
A i když prší musíš vstát
Já mám tě, jsi můj kus nebe.
Lampu zhasínáš, jdeš spát
A zítra zase na šestou
(A i když prší musíš vstát.
Já mám tě, jsi můj kus nebe.)