Když nemůžeš, tak přidej - Mirai
A - A
1.
ADA
Nezvládáš, dojít k cíli, odpočíváš každou chvíli.
DA
Občas rád si cestu zkrátíš, sotva vyjdeš, hned se vrátíš.
F#miED
Když nemůžeš se hnout, zkus se nadechnout,
F#mi
je to zvláštní pocit, být do noci sám.
ED
V žilách život teče dál, tak ho přece v sobě nech,
E
než ti navždy dojde dech.
REF
A
Když nemůžeš, tak přidej víc, zakřič prostě z plných plic,
F#miD
že slovo nejde - neexistuje, slovo nejde - neexistuje.
A
Když nemůžeš, tak přidej víc, zakřič prostě z plných plic,
F#miD
že to dáš, na to máš, že to dáš.
2.
ADA
Z plánů rychle sejde, hned máš důvod, proč to nejde.
DA
Problém s chůzí máš v ní zmatky, vpřed jdeš o krok ale o dva zpátky.
F#miED
Když nemůžeš se hnout, zkus se nadechnout,
F#mi
je to zvláštní pocit, být do noci sám.
ED
V žilách život teče dál, tak ho přece v sobě nech,
E
než ti navždy dojde dech.
REF2
A
Když nemůžeš, tak přidej víc, zakřič prostě z plných plic,
F#miD
že slovo nejde - neexistuje, slovo nejde - neexistuje.
A
Když nemůžeš, tak přidej víc, zakřič prostě z plných plic,
F#miD
že to dáš, na to máš, že to dáš.
A - F#mi - D
3.
F#miE
Přijde ta nálada, že chce se trochu spát,
DE
tak trochu nebýt a nedělat nic.
F#miE
Houpe se návnada, to všechno co máš rád,
DE
stačí vstát a prostě říct.
REF3
A
Když nemůžeš, tak přidej víc, zakřič prostě z plných plic,
F#miD
že slovo nejde - neexistuje, slovo nejde - neexistuje.
A
Když nemůžeš, tak přidej víc, zakřič prostě z plných plic,
F#miD
že to dáš, na to máš, že to dáš.
REF4
A
Když nemůžeš, tak přidej víc, zakřič prostě z plných plic,
F#miD
že slovo nejde - neexistuje, slovo nejde - neexistuje.
A
Když nemůžeš, tak přidej víc, zakřič prostě z plných plic,
F#miD
že to dáš, na to máš, že to dáš.
