Kam kráčíš - Libor Baklík

Už se oblékám, jdu vlastně nevím kam.

Už se obouvám, jen v botách smůlu mám,

Míjím ukazatel směru,

kam vede, to já nevím věru,

záměry jsou vždycky skvělé,

tak doufám, že ne do prdele teď pospíchám.

Už stín probouzím, z cigaret modrej dým,

už ho nesdílím, ten směr co dává rým.

Na směrovky dneska seru,

ne nemám chuť na nevěru,

jen zradilo mě moje psyché

a záměry jsou nejspíš liché, dnes pospíchám.

Už poslouchám, snad špunty v uších mám.

Snad tam pospíchám, jenom že nevím kam.

Zas míjím ukazatel směru,

jen vlastně nevím, kam se deru,

vyhlídky, ty jsou zase skvělé,

dost možná zase do prdele, s tím počítám.