Jehnědy - Jelen

Bejval jsem temnej, jak bouřkovej mrak, rouhal se, válčil a pil,

v dešti a vánici klopil jsem zrak, abych cestu neztra til.

Pak jednou jsem svý oči od země zved a zjistil, že křídla mám,

teď přes všechny úsměvy křivý jak šavle, se vracím domů k vám.

Slunce je vzhůru a tajou ledy, vítr sníh prohání nad jehnědy,

začíná pohyb a končí klid, bylo nám dobře a bude nám líp

Někdy bys rozdal svůj poslední dech a jindy zas radši pár ran,

někdy jsi expertem na dlouhej běh, jindy pajdáš do všech stran.

A občas se nemůžeš vystát, já vím a se vším bys skoncoval rád,

ale hlavně když na konci dalšího dne, můžeš s čistým srdcem spát.

Zlomený srdce tě nezabije, dokud to bolí, tak ještě bije,

dokud to bolí a v plicích máš dech, ještě jsi naživu, černá má pech.

Slunce je vzhůru a tajou ledy, vítr sníh prohání nad jehnědy,

začíná pohyb a končí klid, bylo nám dobře a bude!

Slunce je vzhůru a tajou ledy, vítr sníh prohání nad jehnědy,

začíná pohyb a končí klid, bylo nám dobře a bude nam líp.